Před pár týdny vyšla nová studie zaměřující se na rod bakterií Veillonellaceae (Scheiman et al. 2019), který upoutal pozornost vědců, protože se domnívali, že může u sportovců pomoci s odbouráváním laktátu při zátěži a tím by mohli prodlužovat dobu výkonu u vytrvalostních sportovců. Tento rod v rámci svého metabolismu přeměňuje laktát na propionát, který u myší zvyšoval srdeční frekvenci a spotřebu kyslíku (Kimura et al. 2011; Pluznick et al. 2013; Taylor & Pluznick 2014) a prokazatelně zvyšoval energetický výdej po zátěži a oxidaci tuků u lidí, kteří drželi půst (Hall et al. 2016).

Ze studií zabývajících se mikrobiomem u aktivních jedinců víme, že pravidelné cvičení má vliv na složení mikrobiomu, který je u nich složen zejména z bakterií rodu Veillonellaceae, Bacteroides, Prevotella, Methanobrevibacter nebo Akkermansia (Clarke et al. 2014; Petersen et al. 2017). Právě bakterie rodu Veillonellaceae jsou velice hojně zastoupeny u vytrvalostních běžců.

Dopad těchto bakterií na hladinu laktátu a délku běhu byl ve studii zmíněné v úvodu otestován na pokusných myších. Bylo zjištěno, že myši s bakteriemi Veillonella atypica dokázali v průměru uběhnout o 13 % více, nežli ty s odlišným složením mikrobiomu. Aby bylo možné potvrdit jejich působení ve střevech, tak bylo na myších testováno, zda dochází k přechodu laktátu z krve do střev. To se při pokusu potvrdilo, a stejně tak se potvrdila i významně nižší hladina laktátu chvíli po zátěži u myší, které měli tento rod v mikrobiomu hojně zastoupeny.

Protože se zatím jednalo pouze o pokusy na myších, tak není možné přesně říci, jaký vliv představuje tento rod v mikrobiomu vytrvalostních sportovců. Nicméně zatím se zdá, že by skutečně mohl podpořit vytrvalostní sportovní výkon. Pokud se tento pozitivní účinek potvrdí i v dalších studiích na lidech, tak je možné, že se v budoucnu setkáme i s „bakteriálním dopingem“.

__________________________________________________________________________________________________________________________

Zdroje:

  1. Clarke SF et al. 2014. Exercise and associated dietary extremes impact on gut microbial diversity:1–8.
  2. Hall K et al. 2016. Energy expenditure increases following an isocaloric ketogenic diet in overweight and obese men. Obesity Reviews 17:26. Dostupné z http://www.embase.com/search/results?subaction=viewrecord&from=export&id=L72276955%0Ahttp://dx.doi.org/10.1111/obr.12399.
  3. Kimura I, Inoue D, Maeda T, Hara T, Ichimura A, Miyauchi S. 2011. Short-chain fatty acids and ketones directly regulate sympathetic nervous system via G protein-coupled 41.
  4. Petersen LM, Bautista EJ, Nguyen H, Hanson BM, Chen L, Lek SH, Sodergren E, Weinstock GM. 2017. Community characteristics of the gut microbiomes of competitive cyclists:1–13. Microbiome.
  5. Pluznick JL, Protzko RJ, Gevorgyan H, Peterlin Z, Sipos A, Han J. 2013. Olfactory receptor responding to gut microbiota- derived signals plays a role in renin secretion and blood pressure regulation.
  6. Scheiman J et al. 2019. Meta-omics analysis of elite athletes identifies a performance-enhancing microbe that functions via lactate metabolism. Nature Medicine 25. Springer US. Dostupné z http://dx.doi.org/10.1038/s41591-019-0485-4.
  7. Taylor P, Pluznick J. 2014. Gut Microbes:37–41.

 

Autor: Žatečka Ladislav