Genetika je věda o  vlivu našich genů na  znaky, kterými se lišíme jeden od druhého. Mezi znaky řadíme všechny vlastnosti, přičemž mnoho z  nich dokážeme lépe nebo hůř vnímat vlastními smysly. Patři sem výška, barva vlasů, schopnost si pamatovat dlouhá čísla, předpoklad k  onemocnění cystickou fibrózou, schopnost lépe než ostatní využívat energii z tuku a nespočet jiných znaků. Naše tělo a jeho vlastnosti jsou do značné míry výsledkem stavebního plánu, který je popsán v našich genech. Jak ale geny vypadají? Geny si asi nejlépe lze představit jako různě dlouhé šnůry s korálky. Korálky představují základní molekuly – nukleotidy, ze kterých se geny skládají. Nukleotidy jsou v genech čtyři a nesou označení A,C,T a G (adenin, cytosin, thymin a guanin). Jsou vzájemně spojeny chemickými vazbami a vytvářejí řetězec, kterému se říká DNA (deoxyribonukleová kyselina).

Geny jsou tedy různě dlouhé řetězce DNA s různě kombinovanými nukleotidy. To, co je v genu napsáno tedy závisí na tom, jaké nukleotidy se v ni vyskytují a v jakém pořadí. DNA je vlastně dlouhá věta napsaná ze čtyř písmen. Zdá se Vám to málo? Vězte tedy, že př průměrné délce DNA člověka může teoreticky vzniknout čtyři na šest miliard možností, jak vytvořit unikátní stavební plán jednotlivce, říká se mu genotyp. Tohle počítání je ve skutečnosti ještě o dost složitější, neboť na variabilitu pozorovatelných znaků májí vliv pouze rozdíly v abecedě DNA, které se vyskytují v oblastech DNA, které kódují nějaký gen. Téhle oblasti se říká lokus. Lokus je tedy místem na velmi dlouhé niti DNA, kde „bydlí“ gen. Mnoho oblasti DNA neobsahuje žádný gen, tedy ani nekódují žádný znak, říkáme jim hluchá místa a souvisí s hlubokou historii vývoje našeho druhu. Pro nás je ale důležité vědět, že jediná záměna jednoho písmena může znamenat nesmírně rozsáhlé důsledky pro organizmus.

Jednoduchou záměnou G za A na konkrétním místě genu CFTR tak například může vzniknout vážné onemocnění cystická skleróza. Stejně tak mohou mít malé změny  uspořádání „písmen“ dopad na to, zda nám lepek škodí, nebo ne. Protože je DNA vlastně dlouhé tenké vlákno, je nutné ho ochránit a zpevnit, aby se nepoškodilo. DNA je ve většině buněk těla. Je tomu tak proto, že každá buňka je vlastně malou ohraničenou jednotkou (komůrkou), která má nejenom funkci stavební, ale i výrobní. DNA je v buňce skryta v jádru, které ji obaluje a chrání. Dále je DNA chytře sbalena do shluků, kterým se říká chromozomy, Tyto shluky jsou mnohem stabilnější. Celá DNA není sbalena do jednoho shluku, nýbrž do několika. U člověka je to 46 chromosomů ve 23 párech. V neposlední řadě chrání DNA její samotná struktura. Není to totiž tak úplně jedno vlákno, ale spíše dvě vedle sebe ležící protiběžná vlákna spojené v každém písmenu s písmenem druhého vlákna. Tento „provazový žebříček“ se navíc umí sám stáčet do spirály, nebo lépe šroubovice. Ta je mnohem stabilnější.

A teď to nejdůležitější. Abychom pochopili, co je v DNA napsáno, musíme ji nejprve přečíst. To se dnes děje ve větších biologických laboratořích pomoci přístrojů, kterým se říká sekvenátory. Ty dokáží s velkou přesností číst písmeno po písmenu klidně celou DNA. A přesně tohle je způsob, pomoci kterého se ukázalo, že různí lidé mají v genu pro stejný znak, tedy na stejném lokusu, drobné rozdíly, často jen v jednom písmenu. Je to tedy tak, že byť mluvíme o genu, je zde vlastně více forem tohoto genu. Říká se jim alely. Například hovoříme o příznivé nebo nepříznivé alele genu nesoucího název FTA, to pak rozhoduje o tom, zda máme sklon k nadváze nebo ne. Věda, která tohle studuje se jmenuje Nutrigenetika. Nutrigenetika hledá různé genové varianty, které přímo ovlivňují stravování a odpověď na něj. Toto lze rozšířit na celkové budovaní dobré kondice, neboť i zde nalezneme mnoho genů, které ve svých rozličných formách ovlivňuji, zda nám cvičení přinese radost, nebo spíše trápení. V Life Test se zaměřujeme na právě takovou analýzu genových variant, které souvisí se stravováním a budováním kondice. Z těchto závěrů pak vyvozujeme doporučení. Stejně dnes funguje i moderní farmacie. Osobní přistup založený na poznání genů se dostává do popředí.