Všude se začíná velice hojně diskutovat o mikrobiomu, ale co to vlastně je? Jsou to veškeré mikroorganismy tvořící vnitřní prostředí našeho trávicího systému, které dohromady tvoří virtuální orgán o váze cca 1 kg. Mezi jeho funkce patří produkce bioaktivních metabolitů (vitaminy, organické kyseliny), vliv na imunitu, energetickou rovnováhu a ochranu proti patogenům (Mills et al. 2019) . Jak vidíme, tak hraje v našem organismu velice zásadní roli, a proto bychom se měli starat o to, aby byl dostatečně pestrý a „silný“.

Celý lidský gastrointestinální trakt (GIT) je velice hustě osídlen různými mikroorganismy, kterých je přibližně 1013 (Sender et al. 2016) . Tento počet je tvořen třemi hlavními skupinami života a to Bacteria, Archea, Eukarya. Pokud je její složení v pořádku a dostatečně pestré, tak má na nás pozitivní vliv. Pokud však dojde k jejímu narušení běžného složení mikrobiomu ve prospěch škodlivých bakterií vznikne takzvaná dysbióza, která může  prokazatelně vést k celé řadě problémů, jako jsou zánětlivá onemocnění střev (Hold et al. 2014) , rakovina (Tilg et al. 2018), psychiatrická onemocnění (Grochowska et al. 2018), nemoci spojené s oběhovým systémem a metabolismem, jako je obezita, diabetes 2 typu a kardiovaskulární onemocnění (Hansen et al. 2015) .

Bohužel prokletím naší doby blahobytu je často malá rozmanitost ve stravě, jež vede k nižší variabilitě našeho mikrobiomu, a ta může mít následně podobný vliv jako výše zmíněná dysbióza (Stagaman et al. 2018) . Proto je důležité, aby vaše strava byla dostatečně pestrá a vyvážená a obsahovala dostatek vlákniny, protože pouze tak budete schopni udržet její dostatečnou variabilitu, která bude podporovat vaše zdraví. Zařazujte proto do jídelníčku pravidelně ovoce, zeleninu a také luštěniny.

Navíc je mikrobiom také označován jako hlavní činitel v otázce rozdílné reakce na stejné potraviny mezi lidmi (Bashiardes et al. 2018) . To je důvod, proč je mikrobiom dalším dílem naší skládanky v cestě za skutečnou personalizací výživy a tréninku. V příštích letech vám proto nabídneme možnost komplexní analýzy složení vašeho mikrobiomu, díky které zjistíte nejen co je pro vás vhodné, ale také na čem byste měli zapracovat a budete moci následně sledovat i jeho změny.


Zdroje:
1. Bashiardes S, Godneva A, Elinav E, Segal E. 2018. ScienceDirect Towards utilization of the human genome and microbiome for personalized nutrition. Current Opinion in Biotechnology 51:57–63. Elsevier Ltd. Dostupné z http://dx.doi.org/10.1016/j.copbio.2017.11.013.
2. Grochowska M, Wojnar M, Radkowski M. 2018. The gut microbiota in neuropsychiatric disorders:69–81.
3. Hansen TH, Gøbel RJ, Hansen T, Pedersen O. 2015. The gut microbiome in cardio-metabolic health.
4. Hold GL, Smith M, Grange C, Watt ER, El-omar EM, Mukhopadhya I, Hold GL, Smith M, Grange C, Rob- E. 2014. Role of the gut microbiota in inflammatory bowel disease pathogenesis : What have we learnt in the past 10 years ? 20:1192–1210.
5. Mills S, Stanton C, Lane JA, Smith GJ, Ross RP. 2019. Precision Nutrition and the Microbiome, Part I : Current State of the Science:1–45.
6. Sender R, Fuchs S, Milo R. 2016. Commentary Are We Really Vastly Outnumbered ? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Cell 164:337–340. Elsevier Inc. Dostupné z http://dx.doi.org/10.1016/j.cell.2016.01.013.
7. Stagaman K, Cepon-robins TJ, Liebert MA, Gildner TE, Urlacher SS, Madimenos FC, Guillemin K, Snodgrass JJ, Sugiyama LS, Bohannan JM. 2018. Market Integration Predicts Human Gut Microbiome Attributes across a Gradient of Economic Development 3:1–10.
8. Tilg H, Adolph TE, Gerner RR, Moschen AR. 2018. Review The Intestinal Microbiota in Colorectal Cancer. Cancer Cell 33:954–964. Elsevier Inc. Dostupné z https://doi.org/10.1016/j.ccell.2018.03.004.

Autor: Žatečka Ladislav