Víte o tom, že obávaný wuhanský koronavirus označovaný 2019-nCoV, stejně jako většina smrtících virů, má původ u zvířat a na člověka se přenáší v menší či větší míře odpradávna.

Tak je tomu patrně i u 2019-nCoV. Pro vznik epidemie je však klíčové, aby virus geneticky zmutoval a byl tak snadno přenosný mezi lidmi. Zásadní roli v rozvoji genetických mutací a následném přenosu na člověka hrají velká koncentrace lidí a velké živočišné chovy a pěstírny, obojí jsou v Asii časté.

V době před zemědělskou revolucí, která proběhla zhruba před desíti tisíci lety byly velké virové a bakteriální pandemie spíše výjimkou. Lidé si nedrželi hospodářská zvířata a sami žili jen v menších rozptýlených skupinách. Přenos patogenů tak byl stižen jednak mezi zvířaty a člověkem i lidmi navzájem. Pokud došlo k šíření, omezilo se většinou jen na izolovanou skupinu.

Velice aktivní život lovce a sběrače s přirozeným mixem rostlinné a živočišné stravy také upevňoval imunitu a poskytoval tělu nezbytné obranné látky, jako jsou vitamíny a stopové prvky. Na globální pandemie, jako byl v minulosti např. SARS, prasečí chřipka, a brzy možná i  2019-nCoV, tak lze pohlížet jako na důsledky dramatické změny životního stylu, především růstu hustoty populace a s tím spojenou intenzifikaci zemědělství.

I dnes platí, že nejlepší prevenci přenosných onemocnění je dobrá kondice. Životní styl s dostatkem pohybu a správně rozložená strava totiž nejen že posilují obranný systém, ale také budují fyziologickou rezervu pro případ, že k onemocnění dojde. Drtivá většina úmrtí na infekci virem 2019- nCoV hlášených k dnešnímu dni z Číny byly starší oslabené osoby.

Autor: Dr. Aleš Tichopád